Aktivní řídící zesilovač PP 01 SE MkII

Celkový pohled:
PP 01 SE MkII / DPA 380 SE MkII
dpa01
Modul linkového zesilovače (levý kanál):
obrazky/preamp07
Vnitřní zadní část (pohled zleva): 
obrazky/preamp05

Popis konstrukce řídícího zesilovače
PP 01 SE MkII

Na úvod tohoto krátkého textu bych chtěl poděkovat Pavlovi Dudkovi, bez jehož rad a připomínek by tento řídící zesilovač nehrál tak, jak hraje. Také chci poděkovat svému kolegovi, Paolo Veronesimu, za značnou pomoc při vlastní konstrukci skříně a realizaci některých plošných spojů.

obrazky/preamp04

Potřeba aktivního předku mne vznikala postupně. Když jsem dokončil DPA 380 (asi před 6 lety) byl jsem ze zvuku tak nadšený, že mne nic nenutilo ho nějak vylepšovat. Nejdříve jsem využíval takové provizorium jako krabičku s potenciometrem a přepínač (dva páčkové) ze dvou zdrojů signálu na vstup potenciometru. Jeden zdroj tvořil CD přehrávač, druhý byl zapojen na Tape2 Out mého dřívějšího integrovaného zesilovače Kenwood KA-990EX. Dali 850 se činily a kdybych nepoznal pár bláznivých hifistů, sloužilo by toto zapojení jistě dlouho.

obrazky/preamp02

Postupně jsem tedy řešil řídící zesilovač jako pasivní (ale s aktivním přepínáním vstupů pomocí relátek). Výborné dílko se podařilo, (5xLine In, 1x Tape In/Out, Pre Out) . Ale časem vyvstala potřeba aktivního předku, Xavian vyrábí skvělé bedny, ale s nižší účinností. Při pasivní regulaci se nějak vytrácela dynamika. Na druhou stranu, hudba byla neuvěřitelně čistá a přesná. Chvíli jsem hrál jen na koncový zesilovač tak, že jsem ke vstupním svorkám přibastlil potenciometry na regulaci vstupního signálu. Opět skok dopředu (dosud možná nepřekonaný) ale řešení poněkud těžkopádné a nepraktické. (Vždy poslech jen z jednoho zdroje signálu a při změně hlasitosti si musel člověk vlézt za zesilovač.)

obrazky/preamp09

Takže nezbylo, než koupit nebo vyrobit aktivní řídící zesilovač. Jelikož jsem se v branži již nějaký čas pohyboval, věděl jsem, že si ho nekoupím. Přístroje do nějakých 20-30tisíc za moc nestojí a na skutečně dobrý (60 tisíc a víc) nemám prostředky. Okukoval jsem konstrukce v prospektech a audiofilských časopisech. Pak jsem začal tvořit:

obrazky/preamp10

K DPA 380 jsem si představoval takovou krabici na pramp, aby měla půdorys stejný. Důvod: co nejkratší propojovací kabely mezi předkem a koncem. Navíc, mne osobně se nelíbí nepříliš hluboké předzesilovače. Z toho prozaického důvodu, že se pak na ně nedá již nic postavit. Výška krabice je asi 8 cm, tvar a tloušťka čelního panelu je stejná jako DPA 380.

Další důležitá věc: Síťový přívod. Představoval jsem si to tak, že ho vůbec nepřivedu přes zadní panel, ale pod dnem přístroje až k místu, kde budou transformátory.

obrazky/preamp08

Rozmyslet si, jaký komfort ovládání budeš opravdu opodstatněně vyžadovat. Já jsem volil takto: centrálně umístěný regulátor hlasitosti (zatím používám ALPS 10 kOhmu log.). Vpravo od něj otočný přepínač linkových vstupů (Line 1 - Line 5). Přepínačem se přivádí napětí na samostatná relátka umístěná poblíž vstupních konektorů. Vlevo mám symetricky umístěn další otočný přepínač, kterým se volí: standby (zkratuje se výstup Pre Out), source (hraje navolený vstup line 1-5) a tape/monitor (hraje připojený magnetofon, odposlech při nahrávání).

Indikaci provozního stavu jsem řešil poněkud komplikovaněji, ale esteticky zajímavě. Abych nenarušil celkovou symetričnost čelního panelu a zároveň dosáhl i snadné viditelnosti úhlu pootočení regulátoru hlasitosti, zabudoval jsem malou modrou LED přímo ke kraji čelní hrany knoflíku sloužícího k regulaci hlasitosti.

Upustil jsem od původně zamýšlených: sluchátkového zesilovače s výstupem pro sluchátka a gramofonovým zesilovačem. Oboje budu řešit jako samostatné komponenty.

obrazky/preamp01

Nedělal jsem, bohužel, dálkové ovládání. Občas by se přepnutí vstupu a změna hlasitosti bez vstávání hodilo.


obrazky/preamp06

Samotné vnitřní uspořádání: chtěl jsem vše na jednom plošném spoji. Dnes bych to takto již neřešil. Velký plošňák je velice drahý!! Koncepci jsem pojal jako dual mono. Společný je pouze napájecí kabel (vypustil jsem i síťový vypínač). Společný je také zdroj pro napájení relátek a obvod pro zpoždění sepnutí relátek po zapnutí do sítě (asi 6 sekund). Napájecí kabel je přiveden pod přístrojem až k místu, kde se nacházejí všechny tři transformátory. Následuje klasická stabilizace a filtrace (možnosti vylepšování jsou). Napájení mám +/- 18V. Lepší by bylo vyšší, alespoň +/- 24V, ale to bych musel trochu překopat samotný modul linkového zesilovače. Navíc jsem nyní se zvukem více než spokojený (snad časem, až vznikne PP-02.) Napájení je přivedeno k soklům, do nichž se zasouvá destička s linkovým zesilovačem. K těmto soklům rovněž vede vstupní a výstupní signál a vstupní a výstupní zem. Podél celého zadního panelu, u vstupních a výstupních konektorů (zlacené cinch do panelu s teflonovou izolací) jsou relátka.

obrazky/preamp03

Těch je celkem 16 (Takamisawa RY12W-K). Jedno relé pro jeden signál (jinak dochází na vyšších kmitočtech k přeslechům, sice malým, ale přece). Nenavolený vstup je přiveden na zem (přes odpor 100 Ohmů). Signál je ze vstupní sběrnice přiveden na potenciometr (jediný společný prvek pro oba kanály). Odtud jež vede vstupní signál na sokl. (V regulaci hlasitosti je další reserva. Lepší by patrně bylo použití mnohapolohových přepínačů s konstantní výstupní impedancí, pí a té články, nebo kaskáda relátek#) Samotný modul linkového zesilovače mám řešen tak trochu jako diskrétně stavěný operační zesilovač. Teprve třetí modul v pořadí hrál taj, jak jsme si, s kolegou, představovali. Je to hlavně kolegův výtvor. Offset na výstupu zajišťuje servo (jediný OZ na plošňáku). Na vstupu byly původně tranzistory 2SK146 / 2SK147. Postupně byly nahrazeny jinými. V osazení jsou jinak použity ještě BC549, BC559, BC546B, BC556B a výstupní signál zesilují BD139 / BD140. Modul pracuje samozřejmě ve trídě A. Pokles signálu o 1dB je na zhruba 330 kHz. Na začátku spektra asi na 7 Hz. Odstup signál/šum odhaduji tak na 114 dB (+/- samozřejmě, nemám prostředky na přesné změření) Odstup signál / brum bude tak 108 dB. Záleží, jak se podaří ošetřit nebezpečí vzniku zemních smyček. S brumem jak 50 Hz, tak 100 Hz bývají značné potíže, to jistě všichni vědí sami.


Ing. Petr Püschel    


Valid HTML 4.01!